Dientzenhofer

Zámek Kladno  

Autor: Michal Sýkora, student PedF UK v Praze

Dietzenhofer zčásti respektoval původní renesanční stavbu kladenského zámku, využil staré zdivo severního, východního a západního křídla, které adaptoval do nové stavby. Jižní křídlo pak úplně zbořil, tím vznikl prostor pro čestný dvůr obklopený třemi křídly. Exteriér je na rozdíl od jiných Dientzenhoferových staveb řešen velice prostě. Na věžičce zámku s hodinami můžeme vidět vedle letopočtu 1750 monogram opata Löbla - BAB (Benno Abbas Brevnoviensis). 

V interiéru zámku se nachází nedávno zrestaurovaná kaple sv. Vavřince s freskami Jana Karla Kováře, které zobrazují mučednický závěr života římského světce. V opatské kapli se nachází oltář sv. Vavřince, který nejspíše vyřezal Karel Josef Hiernle, hlavní oltářní obraz sv. Vavřince namaloval František Lichtenreiter. Autorem dvou plastik po stranách oltáře je opět Hiernle. Tradičně se uvádí, že se jedná o sv. Benedikta a sv. Vintíře.

Kladenský zámek není jedinou památkou dochovanou z období působení benediktinů. Na kladenském náměstí stojí mariánské sousoší z roku 1741 navržené opět Kiliánem Ignácem Dietzenhoferem. Sochařské práce prováděl Karel Josef Hiernle. Sousoší je rozděleno do tří horizontálních částí: první reprezentuje Ježíšovu rodinu – reliéfy sv. Jáchyma, sv. Josefa, sv. Jana Křtitele a sv. Anny. Druhá etáž nese světce sv. Benedikta, sv, Prokopa, sv. Jana Nepomuckého a sv. Benna. Sousoší graduje sochou Panny Marie.

Poslední stavbou spojenou s Dietzehoferem a opatem Löblem je kaple sv. Floriána, jejíž základní kámen byl položen roku 1751. Téhož roku však stavitel i architekt zemřeli a kaple byla dostavěna až roku 1872. Za zmínku stojí malířská výzdoba Viléma Kandlera z roku 1872. Trojice pláten zobrazuje sv. Floriána, sv. Prokopa a sv. Benedikta.